Český systém dálkového vytápění jedním z nejrozsáhlejších v Evropě, zásobuje až 1,6
milionu domácností, tedy téměř každou druhou domácnost v Česku. Dobré zasíťování pro
dodávky tepla dává ideální výchozí pozici pro postupnou transformaci teplárenství při
zachování jeho silných stránek. Končící uhlí lze nahradit kombinací nízkoemisních
centrálních zdrojů, jako je biomasa a plyn, doplněných decentralizovanými řešeními na bázi
tepelných čerpadel, solární energie, bioplynových stanic nebo odpadního tepla z
průmyslových procesů nebo dataserverů.
Navíc jsou příležitostí pro propojení s akumulací přebytků z obnovitelných zdrojů energie, a
mohou tak podpořit zajištění dodávek tepla za dostupné ceny. Klíčovou roli sehraje i
postupná energetická renovace budov. Efektivní využití energie ukazují jasné výsledky
projektů úspor energie se zaručeným výsledkem, tzv. EPC: mezi lety 2019 a 2023 se počet
nových projektů zvýšil ze 4 na 16 ročně a celkové investice do komplexních řešení narostly
ze 76 milionů na 2 miliardy korun.
„Vytvoření příznivých podmínek pro start moderního teplárenství je více než aktuální. Na
proměnu máme zhruba pět let, během kterých je třeba zajistit dostatek prostředků i
potřebnou spolupráci se všemi zúčastněnými stranami od zákazníků přes města a obce po
teplárenské a technologické společnosti. Proto chceme ve Svazu moderní energetiky
připravit návod, který provede české teplárenství výzvami následujících let. Klíčové je najít
váhu mezi budoucí spotřebou v lokalitě a novými technologiemi, které dodají potřebné teplo
bez ekologické zátěže,” říká Kamil Čermák, předseda představenstva Svazu moderní
energetiky a generální ředitel ČEZ ESCO.
Odbornou přípravu dekarbonizačního plánu směrem k modernímu teplárenství, která spojí
možnosti energetické účinnosti budov, propojení se sektorem elektroenergetiky a dalšími
novými technologiemi zajistí Adam Čermák, vedoucí divize Moderní teplárenství Svazu
moderní energetiky.
„Soustavy zásobování teplem mohou v moderní energetice nabídnout doplňkové funkce typu
akumulace přebytků elektrické energie do vody, poskytování systémových služeb přenosové
soustavě, poskytování flexibility. Naším cílem je proto zmapovat i možnost nových
obchodních modelů tak, aby teplárenství zajistilo dlouhodobou rovnováhu mezi výrobou a
spotřebou za ekonomicky dostupných cen,” nastiňuje strategii Adam Čermák.
Moderní komplexy budov – aktivní hráči na energetickém trhu
Právě uvnitř budov trávíme velkou část života – poskytují nám prostor k bydlení, práci i
rekreaci. Zároveň jsou ale jedním z největších producentů emisí a spotřebovávají značné
množství energie. V Česku spotřebují budovy zhruba 35 % koncové energie a jejich provoz
je zodpovědný za 44 % emisí oxidu uhličitého. Přechod k energeticky efektivním a
udržitelným budovám sníží ekologickou stopu, uspoří energii, vodu a zlepší kvalitu života
obyvatel.
„Svaz moderní energetiky chce reagovat na výzvy spojené s dekarbonizací budov a zaměřit
se na administrativní a kancelářské komplexy, průmyslové haly či logistické areály nebo větší
rezidenční developerské projekty. Cílem je identifikovat energeticky efektivní řešení těchto
komplexů s maximálním využitím lokálních obnovitelných zdrojů energie. Rádi bychom
dostali do popředí debaty o budovách témata jako akumulace, agregace flexibility, pokročilý
energetický management a další možnosti aktivního zapojení budov do trhu s elektřinou,”
uvádí Ondřej Šumavský, vedoucí divize Moderní budovy Svazu moderní energetiky.
Vlnu moderních budov podpoří nová směrnice Evropské unie EPBD IV (Energy Performance
of Buildings Directive), která si klade za cíl do roku 2050 zajistit, aby všechny budovy v EU
měly nulové emise skleníkových plynů. Česká republika by měla v následujících 2 letech
implementovat tuto směrnici do své národní legislativy.
To představuje pro firmy z oblasti
energetiky a stavebnictví jedinečnou příležitost ovlivnit vývoj trhu a stát se lídry v oblasti
moderních budov. Cílem divize Moderní budovy Svazu moderní energetiky je proto
nabídnout přesah do nových technologických oblastí a spolupodílet se na formování nových
prvků jako například renovační pasy, minimální energetické standardy nebo “right to plug.
Příležitostí jsou také systémy inteligentního řízení budov BACS a BEMS: chytrá řešení, která
dokáží optimalizovat spotřebu energie a dalších systémů v budově v reálném čase a vést k
významným úsporám.
„Energeticky účinné osvětlení, zateplení obálky budovy, optimalizace zdroje energie nebo
výrobní technologie patří mezi cesty, které mohou zvýšit konkurenceschopnost podniků a
snížit částky na fakturách za teplo nebo elektřinu. Využití silných stránek teplárenských sítí
doplněných o řešení 21. století v podobě spojení s čistými obnovitelnými zdroji energie,
akumulací přebytků jejich výroby či účinných tepelných čerpadel je pak cestou k zajištění
dodávek tepla či chladu pro miliony domácností v Česku,” shrnuje hlavní motivace Svazu
moderní energetiky pro posílení jeho působení v oblasti budov a teplárenství jeho
programový ředitel Martin Sedlák.
„Symbolem proměny jsou inovace, které se stávají běžnou součástí jak produkce tepla, tak
provozu budov. Postupný́ rozvoj obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie a
energeticky efektivních technologií se díky dostupnější ceně stává stále důležitější součástí
nových strategických plánů pro výstavbu komplexů budov i obnovu teplárenských systémů,”
dodává Martin Sedlák.
Foto: Pexels
