Jak vidí energetickou budoucnost zakladatel TEDOMu Josef Jeleček?

Jak vidí energetickou budoucnost zakladatel TEDOMu Josef Jeleček?

25. 2. 2019

„Nestrašme se budoucí energetickou chudobou,“ uvedl Josef Jeleček, předseda rady COGEN Czech a člen představenstva Svazu moderní energetiky. Jeho snahou je, aby domácí ekonomiku poháněly moderní zdroje energie, mezi které však nepatří pouze elektrárny nebo teplárny, ale energetické služby nebo využití virtuálních řešení.

Josef Jeleček v rozhovoru pro Horácké noviny uvedl:

„V TEDOMu společně se Svazem stavíme na tom, co se teď děje ve světě, zejména v EU. To jsou klimatické dohody jako například Pařížská dohoda a různé energetické balíčky. To znamená celkově snaha snížit emise skleníkových plynů a ušetřit primární zdroje energie. Moderní energetiku vidíme jako kombinaci obnovitelných zdrojů, které jsou úplně zadarmo, jsou decentrální, v kombinaci s baterkou a kogenerační jednotkou coby flexibilním zdrojem.

V energetice se pohybuji už 25 let a za tu dobu nastala obrovská změna v tom, že se dnes ve velkém elektrická energie vyrábí decentrálně a vyrábí se jí tolik, že to nikdo nečekal. Počítal bych třeba s tím, že všechny střechy do budoucna budou vyrábět elektřinu. Například u nových domů bychom mohli automaticky instalovat sluneční kolektory. Už jenom střechy dokážou dodat podle analýz různých fotovoltaických asociací kolem sedmi tisíc megawat, což může přinést uspokojení až 15 % naší současné čisté spotřeby.

                 Elektřina z fotovoltaických elektráren musí být flexibiliní, to znamená, že musí fungovat společně s bateriemi, kogenerací, přečerpávacími elektrárnami, plynovými zdroji a chytrou sítí. To je směr, kterým jde svět, ať se nám to líbí či ne. Veřejnosti se především podsouvá, že obnovitelné zdroje jsou drahé. To už dnes není pravda. Když se dnes podíváte na výsledky aukcí elektřiny v Německu, tak jsou fotovolatické elektrárny schopné dodávat elektřinu za 45 euro za megawatthodinu. To žádná atomka nikdy nemůže dát. 

Energetika se mění rychleji, než jsme byli zvyklí. To už dnes není o pětiletých nebo desetiletých plánech. Technologie rostou z roku na rok. Proto bych nezpochybňoval energetickou politiku jako celek, počítá se samozřejmě i s jadernou energetikou. Ale nikdo zatím nepředložil zásadní analýzu – kolik nás to bude stát, kolik nám to přinese.  Jaká bude cena kilowatthodiny v očekávané realitě evropského trhu. Zatím z reálného evropského jaderného byznysu víme jen to, kolik bude stát elektrická energie z nové JE v Anglii, tedy asi 140 liber za megawatthodinu a ta cena bude růst podle inflace. 

Česká republika bude bohatá tehdy, pokud budeme podporovat firmy, které mají finální výrobek, který hodně vydělává.  A to výstavba jaderné elektrárny nepřinese, my tu stavbu jenom odpracujeme. Lepší je mít tisíc decentrálních finálních výrobků českých, třeba celých fotovoltaických elektráren a celých systémů větrných parků. Protože tam je ten vývoj, IT práce atd.  Také si musíme uvědomit, že vyhořelé palivo je potřeba někam uložit. Pokud chceme postavit novou jadernou elektrárnu, musíme počítat s tím, že nám někde v Lipníku postaví i konečné úložiště.

Také nesmíme opomenout bateriové uložiště, které se neustále vyvíjí. Pokud se sníží cena baterií, tak i obnovitelná elektřina dodá elektrifikační soustavě stabilitu. Když dnes dokážou v Německu větrné elektrárny vyrábět elektřinu za 45 – 50 euro a budou mít její velké sklady, tak už elektřina bude nejen levná, ale i spolehlivá. Nový smysl energetice dává kombinovaná výroba tepla a elektřiny. Proč pálit palivo a vyrábět jen teplo, když se dá zároveň vyrobit elektrická energie.“