„Zkreslené je i tvrzení ministerstva, že pokud bude zemědělské půda odejmuta ze zemědělského půdního fondu, pak nic nebrání poskytnutí dotace na výstavbu solárního parku. Pak by ovšem vůbec nebylo nutné v podmínkách Modernizačního fondu zmiňovat, že nebudou podporovány fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě, protože formálně žádná FVE nemůže na zemědělské půdě vzniknout. Ministerstvo přece musí vědět, že před stavebním povolením je nutné danou plochu formálně vymazat z rejstříku zemědělské půdy. Takže by nikdy nemohla nastat situace, že bude podána žádost o dotaci pro solární elektrárnu na zemědělské půdě. Z toho je zjevné, že Ministerstvo životního prostředí cílí svou podmínkou na něco zcela jiného – chce zamezit výstavbě solárních elektráren na jakékoliv ploše, která fakticky je zemědělskou půdou, i kdyby byla těsně před podáním žádosti z registru zemědělské půdy formálně vyřazena,“ upřesňuje výhrady k Modernizačnímu fondu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
V části Příklady podporovaných opatření se v programovém dokumentu ministerstva jasně uvádí, že výstavba fotovoltaických elektráren bude podpořena jen mimo plochy zemědělského a lesního fondu. Výjimku tvoří pouze projekty agro-fotovoltaiky. Absolutní vyloučení podpory projektů FVE na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu, považujeme za systémově chybné.
Současně stále platí pravidlo, že nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny. S ohledem na to Svaz moderní energetiky ministerstvu doporučil, aby změnilo podmínky pro získání dotace na jasně definované plochy například dle bonity půdy, přičemž lze uvažovat o půdách III. až V. třídy, které patří mezi půdy s průměrnými až podprůměrnými produkčními schopnostmi. Podobně mají definovány pravidla pro výstavbu solárních parků na ploše v Německu nebo Polsku a jasná kritéria jsou také důvodem, proč se rozvoj fotovoltaiky v obou zemích daří.
„Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,“ uzavírá Martin Sedlák.
