Vláda chce přenastavit podporu všech druhů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nejvíce zasaženou oblastí je však fotovoltaika. Jako odůvodnění tohoto kroku zmínil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček také „solární horečku“ před více než deseti lety.
Obor solární energetiky se v Česku skládá z více než 28 tisíc malých, středních a velkých elektráren. Vlastní je domácnosti i firmy. „Během solární horečky v roce 2010 vtrhly do sektoru obnovitelných zdrojů i neprůhledné firmy, které realizovaly nadstandardní zisky a následně zase z oboru zmizely. Nyní po 10 letech většího rozvoje fotovoltaiky v Česku zůstali v oboru v drtivé většině seriózní podnikatelé, kteří podnikají v různých oborech napříč sektory a segmenty české ekonomiky. Příjmy z fotovoltaiky tyto české podnikatele pomohly držet nad vodou, když se jejich další aktivity v průmyslu, službách a obchodu vinou pandemie dostaly do červených čísel. Ostatně diverzifikace a zajištění byly většinou účelem těchto investic,“ komentuje vývoj ve fotovoltaice Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky.
„Majitelé solárních elektráren stále splácejí úvěry na investice v úhrnu desítek miliard korun. Vládou schválené změny v podpoře znamenají hrozbu, že se tyto úvěry přes noc stanou klasifikovanými. Z českého podnikatelského sektoru tak zmizí desítky miliard korun s násobně vyšším negativním multiplikačním efektem do celého českého byznysu a bankovnictví. To je bezesporu v příkrém rozporu se snahou vlády omezit hospodářské dopady pandemie napumpováním peněz do podniků prostřednictvím bank,“ popisuje rizika Jan Palaščák, ekonomický expert Svazu moderní energetiky a leader skupiny Amper.
Nevyužitá nová příležitost
Zahraniční vlády se ve srovnání s tou českou chovají odlišně. Podnikají kroky pro stabilizaci rozvoje solárního sektoru, udržení pracovních míst v instalačních a servisních firmách a impulsu v podobně úspory výdajů za energii pro firmy a domácnosti, které si fotovoltaiku na střechu pořídí. Rozpočty na podporu vzniku nových solárních projektů přijaly Litva, Rakousko nebo Švýcarsko. Rakousko zdvojnásobuje dotace pro solární systémy a akumulaci energie. Z toho je 24 milionů EUR určeno pro instalaci fotovoltaických panelů na střechách a 12 milionů na nákup baterií. Rakouská vláda očekává, že podpoří vznik až 20 tisíc solárních střech.
„V důsledku krize letos spotřeba elektřiny v České republice poklesne o jednotky procent. Současné zpomalení ekonomiky se přitom bude projevovat ještě několik let. Firmy i domácnosti budou klást důraz na úspory energií a uvítají podporu nákupu technologií, které jim pomohou vyřešit vlastní energetickou nezávislost,“ upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a dodává: „Vláda by se měla přestat ohlížet za minulostí a dát naopak potřebný impuls pro rozvoj energetiky postavený na využití místních, obnovitelných zdrojů. Vydělá na tom v podobě zachování pracovních příležitostí, a tedy i ušetří peníze na podporách v nezaměstnanosti a dalších sociálních výdajích.“
Za vyzkoušený recept v rámci stimulačních balíčků považuje investice do solární, ale také větrné energetiky i Mezinárodní energetická agentura (IEA). Podle ní zafungovaly při restartu ekonomiky po krizi v roce 2008. Nyní jsou navíc fotovoltaické panely 8x levnější než před 10 lety. „Obnovitelné zdroje, jako je větrná a solární energie, tvoří klíčový pilíř přechodu k čisté energii. Ukázaly, jak mohou nové nízkouhlíkové technologie za správných podmínek rychle růst a stát se dynamickou a inovativní součástí perspektivních ekonomik. Při navrhování stimulačních balíčků by vlády měly mít na paměti strukturální výhody, které mohou obnovitelné zdroje přinést, pokud jde o hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, a zároveň snížení emisí a podpory technologických inovací,” uvádí IEA ve shodě se zástupci vlád Švýcarska, Kanady, Francie, Indie, Indonésie, Nového Zélandu, Švédska, Velké Británie, Finska, Německa, Itálie a Nizozemska ve společné výzvě.
