Od uhlí v Česku přecházíme k plynu. Cenové šoky znovu nehrozí, nespoléhejme ale na jeden zdroj

Od uhlí v Česku přecházíme k plynu. Cenové šoky znovu nehrozí, nespoléhejme ale na jeden zdroj

17. 9. 2024

Dodavatelů plynu má teď Evropa tolik, že ani nezvládá naplnit kapacity LNG terminálů. Větší soběstačnost ale přinesou až zelené plyny.

Uhlí z energetiky ve stále větší míře vytlačují levné obnovitelné zdroje, které budou ve chvílích nedostatku větru a slunce spoléhat na nízkoemisní zálohy. Klíčovou roli bude hrát kogenerace, tedy sdružená výroba elektřiny a tepla v jednotkách spalujících zemní plyn a jeho zelené alternativy, biometan či zelený vodík.

Aktuálně máme v Česku kolem 500 megawattů kogenerací o výkonu do jednoho megawattu, a zhruba stejným výkonem disponují i jednotky o výkonu nad jeden megawatt. Za letošní rok jich přibyly čtyři megawatty, byť plány byly skoro desetkrát vyšší. Viníkem je nejasná provozní podpora a také rozkolísané ceny plynu v posledních letech. Řešení prvního problému jsme se dočkali v květnu, kdy Evropská komise notifikovala provozní podporu do konce roku 2025, o jejím pokračování v dalších letech se nyní jedná.

Turbulentní ceny plynu, způsobené manipulacemi ze strany Ruska a následně jeho agresí vůči Ukrajině, Evropa také dokázala zkrotit. Podle Lukáše Dobeše, předsedy rady sdružení COGEN Czech a generálního ředitele skupiny TEDOM ESCO jsou přijatá opatření natolik rozsáhlá, že by evropský trh měl být odolný i vůči událostem ve vzdálených částech světa, například vůči poptávce v Asii nebo zablokování námořních cest.

„Plynu je na světě hodně. Jde jen o to, nesázet na jednu kartu, musíte mít perfektní mix dodávek. Sázka na plyn z Ruska se ukázala jako velice nevhodná, to se ale změnilo. Máme tolik terminálů, že jejich kapacita je nevyužitá, výstavba nových se dokonce pozastavuje. Množství plynu, které k nám může proudit z různých částí světa, je naprosto dostatečné,“ vysvětluje Dobeš.

Ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) můžou nicméně ovlivnit události i ve vzdálených částech světa. Obchod s touto komoditou hodně závisí například na poptávce v Jihovýchodní Asii nebo na situaci na globálních dopravních tepnách, jako je Suezský průplav. Díky diverzifikaci zdrojů ale Evropa nyní podle Dobeše může v případě problémů u jednoho dodavatele zkrátka hledat nové obchodní partnery jinde.

Energetická bezpečnost je zelená

Ačkoliv má zemní plyn zhruba poloviční emise skleníkových plynů oproti hnědému uhlí, stále jde o fosilní palivo, které přispívá ke změně klimatu. Zároveň, Evropě se sice podařilo získat podstatnou část tohoto paliva ze spřátelených a demokratických zemí, jako je Norsko nebo USA.

Pro Česko, stejně jako pro zbytek Evropy, je proto klíčové nahradit co nejvíce dodávek fosilního zemního plynu některým ze zelených paliv, zejména biometanem. Česká republika dnes spotřebuje ročně kolem 7 miliard kubíků zemního plynu, v případě náhrady uhlí tímto palivem může spotřeba stoupnout i na 9 nebo 10 miliard.

„Bude velmi náročné vyrábět biometan v takovém množství, abychom zvládli zemní plyn nahrazovat. Naše cíle jsou kolem 10 až 20 procent náhrady zemního plynu biometanem, ale pokud nezavedeme energetické úspory a spotřeba plynu stoupne, podíl bude spíš nižší. Do toho se objevují nové plynofikační projekty třeba v dopravě. U zeleného vodíku jsme navíc úplně na začátku. Myslím, že zemní plyn bude v příštích letech stále dominovat,“ dodává Dobeš.

Co udělat pro intenzivnější rozvoj kogenerace v Česku? A proč tento zdroj potřebuje provozní podporu? Poslechněte si nový díl podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify nebo v Apple Podcasts.

Tato a další témata budou přední experti probírat i na dalším ročníku Dnů kogenerace 22. a 23. října v hotelu Aquapalace Praha. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem akce.

Zdroj: Obnovitelně.cz