Dynamická cenotvorba přinese výhody těm zákazníkům, kteří disponují takzvanými chytrými elektroměry. Tato zařízení umí měřit spotřebu ve čtvrthodinových intervalech a přeúčtovat ji na aktuální cenu energií. Zákazníci tak mohou svou spotřebu upravit či odložit podle aktuální situace na trhu, například plánovat používání domácích spotřebičů nebo dobíjení elektromobilů na chvíle, kdy síť disponuje velkým množstvím elektřiny z obnovitelných zdrojů. A naopak se mohou cíleně vyhýbat okamžikům, kdy trhu dominují drahé fosilní zdroje. Běžné elektroměry oproti tomu umí jen zaznamenat celkovou spotřebu za dané období, která je zákazníkovi vyúčtována podle fixní sazby bez ohledu na to, zda spotřebovával energie ve chvílích vysoké nebo nízké poptávky.
„Polsko opět ukázalo, že chápe obrovské výhody plynoucí z čistých zdrojů energie a jde cíleně naproti jejich efektivnímu využívání. Dynamické ceny energií představují důležitý krok pro zavedení akumulace a agregace flexibility. Momentálně stabilitu sítě vyvažují zejména paroplynové a vodní elektrárny, případně uhelné elektrárny pracující v neefektivním režimu. Nově budou se stabilizací polské distribuční sítě pomáhat i sami spotřebitelé, protože budou mít motivaci spotřebovávat v dobách vysoké výroby obnovitelných zdrojů, a tedy nižších cen energií, a omezovat svou spotřebu v okamžicích, kdy obnovitelné zdroje tolik nevyrábějí a ceny na trhu jsou proto vysoké,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Dynamické tarify se zúčtováním každých 15 minut jsou dalším skvělým tržním, a tudíž nenásilným nástrojem, jak zajistit vyšší, a přitom bezpečnější penetraci obnovitelných zdrojů. Průmysl, domácnosti či např. majitelé elektromobilů se tak mohou častěji rozhodovat, pokud samozřejmě mají tu možnost, kdy v průběhu dne začít odebírat levnější elektřinu a tím zároveň pomoci soustavě. Je to vlastně jakýsi obchodní doplněk k agregaci flexibility a akumulaci energie všech druhů,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace.
„Výměna běžných elektroměrů za chytré je proces, který v Polsku začal už před více než 10 lety jako pilotní projekt. Dnes se jedná o zákonnou povinnost, kterou musí plnit provozovatelé distribučních soustav a která má do roku 2028 pokrýt nejméně 80 % individuálních zákazníků (v tomto případě domácností). Modernizace elektroměrů je zásadní kvalitativní změnou z hlediska sledování spotřeby energie, a to na úrovni jednotlivých odběrných míst, ale i v jeho okolí, tj. v obvodu nízkého napětí, rozvodnách VN/NN, okresech nebo větších úseků sítě,“ říká Damian Różycki, předseda představenstva Columbus Obrót, která je součástí Columbus Energy Group, a pokračuje:
„Zavádění patnáctiminutových měření je dobrým začátkem pro dynamické tarify, i přesto že se tato povinnost dnes netýká všech provozovatelů distribučních soustav, kteří obsluhují více než 200 000 koncových zákazníků. V současném rychle se měnícím světě energetiky se zdá být zbytečné zavádět taková omezení. Taková možnost by měla existovat pro každého provozovatele distribuční soustavy (bez dolní hranice zákazníků), protože přínosy by byly větší a rychlejší. Používání dynamických tarifů bude pro polské zákazníky dobrovolné, ale zdá se, že tomu tak bude pouze po určitou dobu. Lepší měření je však klíčem k moderní energetice.“
Česko se prozatím vydalo opačnou cestou než Poláci. Kvůli vládním stropům cen energií v současné době není možné přejít na dynamické měření, pokud zákazník už nemá chytrý elektroměr. Toto omezení přestane platit na konci letošního roku. Důvody pro zákaz přestupu nových zákazníků na dynamické ceny ale podle expertů na energetické právo z kanceláře Doucha Šikola advokáti už dávno pominuly. Navíc stále marně čekáme na úpravu legislativy, která umožní rozvoj chytrého měření, jak říká partner kanceláře Luděk Šikola.
„Instalace chytrých měření a zavedení dynamických tarifů je podmínkou pro skutečně flexibilní chování spotřebitelů elektřiny a akceleraci agregace jako dalšího způsobu řízení elektrizační soustavy. Bylo by vhodné do energetického zákona vložit právo zákazníka na chytré měření a Energetickému regulačnímu úřadu stanovit rámec pro dynamické tarify. Zatím platná právní úprava ukládá distribučním společnostem instalovat chytré měření u spotřeb vyšších než 6 MWh a to mezi lety 2024 až 2027,“ říká Luděk Šikola.
Jan Fousek z AKU-BATu a Solární asociace k tomu navíc dodává: „Zastánci fosilních zdrojů dávají Polsko stále ještě občas za příklad výsostné závislosti na uhlí. Přechod na 15minutové dynamické tarify i mnohá další opatření pro podporu moderní energetiky jsou však dalším důkazem polské vůle od uhlí co nejdříve odejít. A také, že nám i tento donedávna téměř výsostně uhelný soused v rozvoji OZE, akumulace, chytrém obchodování a celkově rozvoji moderní energetiky i hospodářství ujíždí mílovými kroky. Na celé situaci je zajímavý také fakt, že i v mnohém kritizovaní polští konzervativci, kteří ovládají Sejm, takto podporují rozvoj OZE a jejich úspěšné zapojení do trhu s elektřinou. Je to navíc již 3 roky, kdy Polsko implementovalo všechny směrnice tzv. Zimního energetického balíčku, včetně akumulace energie či agregace flexibility, na jejichž ukotvení v Česku stále ještě čekáme.“
Foto: Pexels