Každá krize je však také příležitostí. Zranitelnost systému otevírá prostor pro investice do více digitalizovaných a decentralizovaných řešení také v oblasti energetiky.
Čistá energetika patří mezi stimulační balíčky
„Koronavirus se mění v bezprecedentní mezinárodní krizi, která má vážné důsledky pro zdraví a ekonomiku. I přesto, že jde o závažnou věc, účinky budou pravděpodobně dočasné. Stále však budeme ohrožení změnami klimatu, které vyžadují, abychom v tomto desetiletí výrazně snížili globální emise. Neměli bychom tak dovolit, aby současná krize ohrozila naše úsilí v hledání řešení pro právě změny klimatu,“ reagoval na současnou situaci Fatih Birol, výkonný ředitel celosvětově respektované Mezinárodní energetické agentury (IEA). Proto také IEA upozorňuje, že by se investice do transformace energetiky měly stát integrální součástí připravovaných stimulačních balíčků, které oživí ekonomiku. Takový pohled dává logiku. Obnovitelné zdroje se za uplynulé desetiletí dynamicky vyvinuly – například cena solárních panelů klesla o více než 80 procent od roku 2010. Nyní nabízejí jednu z nejsnadnějších cest, jak mohou domácnosti i podniky optimalizovat své náklady za energii. A právě úspora výdajů na pravidelných měsíčních fakturách patří mezi výhodná opatření, která dávají šanci novým investicím. Celý balíček řešení z oblasti nízkouhlíkové energetiky pak s sebou přináší další výhody. Pokud by onemocněli operátoři v jaderné elektrárně, půjdou do karantény a těžko se bude hledat za vyřazenou směnu náhrada. Naopak fotovoltaika, větrné turbíny, baterie zvládnou svůj provoz de facto bezobslužně. Řada z progresivních opatření vede také ke zvýšení komfortu uživatelů. Dobře navržené pasivní domy s řízeným větráním pak nabízejí komfortnější prostředí pro život i práci.
Solární střechy
Během posledního roku se i v Česku začalo stále více firem zajímat o využití energie z obnovitelných zdrojů. Letos se o instalaci solárních panelů začala zajímat například automobilka Škoda. Právě fotovoltaické elektrárny, které si mohou podniky nainstalovat na střechy svých provozoven nebo parkovišť, jsou nejdostupnějším řešením z oblasti nízkouhlíkové energetiky. Jde o rychle realizovatelná opatření zvyšující energetickou soběstačnost právě pomocí využití místní, čisté solární elektřiny. Kromě pozitivního přístupu ke snižování spotřeby fosilních paliv dává takové opatření navíc ekonomický smysl – firma ví, že si část své spotřeby pokryje z vlastního zdroje energie, který po zaplacení investice vyrábí de facto zadarmo. Fotovoltaika umístěná na střechách je přirozenou cestou, jak takového cíle dosáhnout v případě, že chce firma využívat místní energii z obnovitelných zdrojů. Dalším možným řešením je uzavření dlouhodobých smluv o nákupu elektřiny ze solárních parků. Nedávno se k takovému kroku rozhodl například provozovatel pařížských letišť. Solární elektrárny najdeme také na pivovarech – asi nejznámější jsou pivovary pod značkou Heineken, kterému se tak ve světě energetiky přezdívá Král solárního piva.
Moderní firma je zodpovědná
Do Česka se tak dostal trend, který jsme mohli vidět již celé desetiletí v USA nebo jiných evropských státech. Řada globálních hráčů z IT, finančnictví nebo telekomunikací má jasně stanové cíle, podle kterých jsou již dnes 100% obnovitelnou firmou nebo mají termín, do jakého roku se takovou společností stanou. Z nejznámějších značek jde například o Facebook, Google, IKEA nebo Lego. Příkladem odpovědné firmy jsou také největší čokoládovny na světě. Společnost Mars chce do roku 2040 dosáhnout pokrytí svých energetických vstupů pomocí vlastních obnovitelných zdrojů nebo nákupem dodávek z větrných či solárních parků. „Vědci říkají, že potřebujeme snížit naši uhlíkovou stopu o dvě třetiny, a my to uděláme. Musíte úplně změnit způsob, jakým provozujete svou firmu, a musíte zcela změnit způsob, jakým vyrábíte své produkty. Všechny naše investice v následujících letech musejí symbolizovat naši snahu stát se opravdu udržitelným podnikem. Záleží nám na tom, aby naše podnikání bylo v příštích 100 letech úspěšné,“ okomentoval ředitel čokoládoven Mars Grant Reid motivace své firmy v boji se změnami klimatu.
Ucelený řetězec začíná od dobré energie
Český průmysl je závislý na automobilové produkci. Produkce vozů a přidružená odvětví generují 9 % HDP a připadá na ně více než čtvrtina tuzemské průmyslové výroby. Právě proto jsou také pro nás klíčové aktuální trendy, které mění výrobní programy světových automobilek Volvo, GM, Nissan nebo BMW a uvědomují si potřebu produkce vozů s co nejmenší zátěží pro životní prostředí. Jejich strategie staví na postupném přechodu k udržitelné výrobě s minimálním množstvím vypouštěných emisí. Základními pilíři je využití obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a výrobní program s navyšováním podílu vozů s elektrickým pohonem. Například švédská automobilka Volvo se ve své dlouhodobé strategii přihlásila k závazku, že do roku 2040 dosáhne klimaticky neutrální produkce svých vozů. Tomuto opatření předcházela v roce 2018 instalace solárních panelů v gentské továrně, přičemž se ve stejném roce stala továrna na motory ve švédském Skövde prvním klimaticky neutrálním výrobním závodem v rámci globální výrobní sítě automobilky. Loni Volvo začalo s budováním nové lakovny ve švédské Torslandě. Právě tento výrobní závod je z hlediska objemu výroby největším produkčním komplexem Volvo Cars. V roce 2018 zde vyrobili téměř 300 tisíc vozů. Uvedení nové lakovny do provozu přispěje k efektivnějším výrobním procesům a podpoří uvedení nové generace modelů Volvo. „Provoz lakovny jsme identifikovali jako jednu z oblastí, v nichž můžeme dosáhnout výrazného snížení spotřeby energie a produkce emisí,“ uvedl Javier Varela, senior viceprezident pro výrobu a logistiku. „Společnost Volvo Cars se zavázala přijmout vizi k environmentálně udržitelnějšímu podnikání. Zmíněná investice současně posiluje náš plán, v rámci něhož chceme tovární komplex Torslanda udržet z globálního hlediska konkurenceschopným,“ dodává Javier Varela.
Evropský plán do roku 2030
Loni se evropské státy dohodly, že EU zvýší svůj podíl energie z obnovitelných zdrojů na 32 % do roku 2030. Na Česko připadl závazek zvýšení produkce čisté energie ze současných zhruba 15 na 22 % do konce nového desetiletí. Investice do obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny jsou nejlevnějším opatřením, jak můžeme náš závazek naplnit. Právě ekonomické hledisko by se mělo stát jedním z klíčových parametrů pro realizaci této udržitelné strategie. Svaz moderní energetiky publikoval na podzim 2019 studii vytvořenou ve spolupráci s analytiky konzultační společnosti Deloitte. Ti v ní kalkulovali scénáře možného zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. „Nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze uskutečnit za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky,“ uvedl při prezentaci studie prezident Deloitte Josef Kotrba. Do roku 2030 lze zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na 9 GW a větrných elektráren na 1,4 GW. „Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. Předpokládáme vytvoření až 33 tisíc pracovních míst. HDP by se mohlo zvýšit až o 7 %,“ doplnil k výstupům analýzy hlavní ekonom Deloitte a spoluautor studie David Marek. Investice do obnovitelných zdrojů energie tak nabízejí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a při současné situaci také potřebný impulz k zachování vysoké míry zaměstnanosti s přidanou hodnotou. Vhodně zvolený mix obnovitelných zdrojů navíc neklade vysoké
nároky na veřejnou podporu, takže se státu vyplatí. Rozvoj moderní energetiky v regionech dnes zatížených fosilním průmyslem může navíc přinést nástroje pro jejich oživení a novou etapu rozvoje. V Česku pracuje neformální Skupina 20 jako fórum pro výměnu názorů a zkušeností v oblasti udržitelného podnikání, sdílení informací o rizicích a příležitostech ve vazbě na klimatické změny a dále jako platforma pro společný rozvoj byznysu. Na dvacet zástupců firem a dalších entit (Vodafone, ČSOB/ČSOB Advisory, E.On, ČEZ, Deloitte, Svaz moderní energetiky, Nano energie, SEVEn Energy, Magistrát hl. města Prahy, Central Europe Energy Service, Šance pro budovy) se schází zhruba ve dvouměsíčním intervalu.
Zdroj: CFO world
Autor: Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky
